Krnov, procházka městem

Na soutoku řek Opavy a Opavice se rozkládá město textilu a varhan, Krnov. Ve městě se vzájemně prolínají historické a církevní památky, společně s hojnou občanskou i průmyslovou výstavbou.

Centrum Krnova tvoří Hlavní náměstí a secesní budovy městského úřadu s radniční věží a budovou Spořitelny. Radnice byla postavená v roce 1901-1903. Stavba byla realizována místními architekty a stavitely Ernestem Latzelem a Aloisem Geldnerem. V radniční věži je v současnosti zřízená vyhlídka.

V roce 1906-1907 přibyla Spořitelna s bohatě členěnou fasádou. Dohromady pak obě budovy tvoří jeden stavební celek a jsou ústřední dominantou prostoru.

Severní část náměstí převážně lemují budovy poválečné a moderní výstavby, jižní straně dominují měšťanské a právovárečné domy z druhé poloviny 16. století. Některé z původních renesančních domů byly upraveny barokně a klasicistně. Dnes v nich najdeme četné krámky, kavárničky a restaurace.

Nedaleký zámek je v soukromých rukou a slouží především komerčním účelům. Volně přístupné však zůstává nádvoří, kde se nachází kavárna, bistro a čajovna.

Stavebně technickou zajímavostí a kulturní památkou je secesní nýtovaný most, zhotovený v roce 1900 v železárnách bratří Kleinů v Sobotíně.

Křesťanské církevní památky zastupují kostely svatého Ducha, Narození Panny Marie s přilehlým minoritským klášterem, evangelický kostel. Nejvýraznější církevní stavbou je pozdně barokní kostel svatého Martina. Svatostánku dominují dvě věže s výškou 67 metrů. V severní věži je možno vystoupat na vyhlídkový ochoz.

Krnovská synagoga, je jediným přístupným židovským templem v Moravskoslezském kraji. V blízkosti je umístěn památník poválečného hladového pochodu a vagón posledního vlaku, jako připomínky všech Krnovanů, kteří z nejrůznějších důvodů ve 20. století opustili město, které jim na kratší, či delší dobu poskytlo zázemí a domov.

Nedaleko synagogy je možno spatřit pozůstatky barvířských pecí, jejíž půdorysy jsou tvarově zaznamenány v ploše prostranství. Situaci doplňuje odkryv vodního kanálu jako přívodu vody k pití a barvení látek.

Městské divadlo Krnov z roku 1928 bylo zbudováno ve stylu expresionistického kubismu. Je dílem rakouského architekta Leo Kammela.

Veletržní palác Silesia z r. 1908, je železobetonová budova se zdobnými secesními prvky. Objekt sloužil jako sídlo firmy Geiringer & Reitler a jako textilní burza. Zde se domlouvaly obchody, které vyvážely krnovské látky téměř do celého světa. Po válce byla Silesia skladem textilu, dnes je bez využití a chátrá.

Další významnou budovou je Flemichova vila, ve které je umístěno městské muzeum. Zde je možno shlédnout místopisný národopis, historii textilnictví, ale také rozsáhlou numismatickou sbírku mincí, bankovek, medailí a řádů.

Nelze opomenout množství soch a kašen, které se ve městě nachází. Mezi mnohými lze zmínit bustu místního rodáka, profesora architektury na Vídeňské akademii, Leopolda Bauera (1872-1938). Z jeho projektů bylo v Krnově postaveno množství domů, výstavná Sokolovna a Střelecký dům. V nedaleké Opavě obchodní dům Breda & Weinstein a kostel svaté Hedviky. Mimo region například Priessnitzovo sanatorium v Jeseníku a Rakouská národní banka ve Vídni.

Technickou zajímavostí a jedním ze symbolů města je parní lokomotiva BS 200, umístěná na podstavci u vlakového nádraží. Lokomotiva, přezdívaná Bufan, zde byla umístěná v roce 1972 k stoletému výročí dráhy Opava-Krnov-Olomouc. V roce 2014 však byl stroj pro korozi a poškozování vandaly z podstavce snesen a umístěn v depozitu kolejových vozidel. Opětovný návrat byl nepravděpodobný. Po intervenci města a následné opravě byla lokomotiva znovu vyzvednuta na původní místo v roce 2022 k výročí 150 let zdejší trati.

Je nesnadné popsat Krnov jen v krátkém článku. Jedná se o velice pěkné město s historickou zástavbou, kterou oživuji výstavné vily, kostely, synagoga i průmyslová zástavba. Krnov je městem s vlastním geniem loci a rozhodně stojí za to, jej navštívit.