Slezská Harta

Slezská Harta je největší přehradou v regionu. Vodní nádrž se nachází na řece Moravici a Černém potoku, jihovýchodně od Bruntálu na historické zemské hranici Moravy a Slezska.

Důvodem výstavby byla zvyšující se poptávka po pitné vodě, požadavky na stabilizaci průtoku Moravice a zkvalitnění přitékající surové vody do níže položené vodárenské nádrže, Kružberka.

V roce 1984 byly na základě sociologického průzkumu zahájeny výkupy domů a pozemků ze zátopového území. O dva roky později proběhla výstavba obslužných budov. Přípravné práce začaly v roce 1987. Se společenskými změnami po roce 1989 bylo uvažováno o zakonzervování díla, či dokonce zastavení výstavby. Rozestavěná hráz měla být přebudována do protipovodňového suchého poldru s tím, že údolí Moravice bude uvedeno do původního stavu.

Navrhované možnosti se ukázaly, jako ekonomicky nevýhodné, proto bylo rozhodnuto ve stavbě pokračovat. Napouštění začalo již během výstavby v roce 1996, stavebně byla přehrada dokončena v r. 1997. Napouštění mělo trvat až do roku 2002.

Výstavbou vodního díla došlo k částečnému zatopení obcí Roudno, Dlouhá Stráň, Leskovec nad Moravicí, Razová a Nová Pláň. Zcela zatopena byla obec Karlovec, kterou dnes připomíná pouze kostel sv. Jana Nepomuckého.

Během ničivých povodní v červenci 1997 došlo rozestavěné vodní dílo svého docenění. Poloprázdná přehrada zcela zachytila povodňovou vlnu na řece Moravici, čímž významně zmírnila již tak katastrofální situaci v Opavě a Ostravě. Napouštění přehrady se tak zkrátilo o čtyři roky. Údolní nádrž Slezská Harta dosáhla plánované výšky vodní hladiny již v roce 1998.

Slezská Harta je nejmladší a devátou největší přehradou v České republice. 540 metrů dlouhá kamenitá, sypaná hráz dosahuje výšky 65 metrů. Zatopená plocha je 870 ha s celkovým objemem nádrže 219 000 000 m³ vody. Maximální délka zátopy od hráze k začátku vzdutí je 13,5 km.

Mimo nadlepšování kvality vody a optimalizaci průtoků pro vodárenskou přehradu Kružberk, taktéž slouží jako zdroj pitné vody. Surová voda je jímána do úpravny vod v Leskovci nad Moravicí a dále distribuována do oblasti Bruntálského vodovodu. Energeticky je přehrada osázená dvěma Francisovými turbínami, kde menší vyrábí elektřinu pro vlastní spotřebu a větší dodává energii do sítě.

V dobách plánování výstavby byly při geologickém průzkumu zjištěny velmi neradostné skutečnosti. Budoucí hráz přehrady leží na velmi problematickém podloží. Kulmské břidlice s prachovcovými vložkami jsou překryty zprava přicházejícím čedičovým proudem Velkého Roudného. Čedičový proud je navíc při svých okrajích značně erodován. Při výlevu s sebou strhl původní mladočtvrtohorní zeminu a štěrk. Díky tomuto nestabilnímu podloží musela být hráz přehrady oproti projektu posunutá o 50 metrů. Pro zajištění bezpečného provozu byl injektáží fixován levý břidlicový břeh. Z kontrolní štoly pod hrází byla vrtána clonová injektáž, s hloubkou vrtů 10 až 55 metrů.

V místech dnešního vodního díla však přehrada nestojí poprvé. Na konci geologického období třetihor, při sopečné činnosti Velkého Roudného, zde došlo k přehrazení původního koryta Moravice lávovým proudem s následným vytvořením přírodního jezera. Dokladem toho jsou Razovské tufity, což jsou vyvržené popeloviny, ukládané do vody.

V létě roku 1998 zde natáčel francouzský režisér Luc Besson (Magická hlubina, Brutální Nikita, Leon), historický velkofilm Johanka z Arku. V hlavní roli se představila Milla Jovovich. V náročných davových scénách účinkovalo až 1500 komparzistů. Cena snímku byla vypočtena na 50 mil. dolarů a film byl uveden do našich kin v únoru roku 2000.