Spálovský klen

16.7.2024, text a foto: -pk-
Severně od Spálova se nachází zbytek dříve rozložitého javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Strom byl dříve součásti aleje, vedoucí z městyse dolů do údolí Odry ke Spálovskému mlýnu a dále k poutnímu místu Skály Panny Marie. V roce 1980 byl vyhlášen chráněným přírodním výtvorem a pojmenován jako Spálovský klen.

Strom postupně odumřel a po následném ořezání koruny a větví zde zůstalo šest a půl metrů vysoké torzo. Obvod kmene dosahuje 4,46 metrů. Stáří původního stromu je odhadováno na tři sta let. Dnešní pozůstatky spíš jen připomínají mohutnou šestiprstou ruku obra, trčící ze země.
Spálovský klen.

 

Tvar dvounažek u našich javorů. Vlevo klen, nahoře babyka, vpravo dole mléč.

 

Javor klen (nebo také javor horský) je přiměřeně mohutný strom s výškou koruny až 40 metrů s kmenem i přes 300 cm v obvodu. Kleny se mohou dožít až 500 let věku. Od javoru mléče se liší především tupými laloky listů a sevřeným úhlem dvounažek. Vzájemné postavení dvounažek je spolehlivým rozlišovacím znakem všech našich javorů.

Dřevo se využívá v nábytkářství a k výrobě hudebních nástrojů. Z mízy se dříve míchaly nápoje, vyráběl se javorový sirup, tinktura. Javor klen je medonosným stromem. Popel klenů byl ve středověku používán k výrobě potaše, drasla (uhličitan draselný K2CO3), který se dále využíval například k výrobě mýdla.

Spadané nažky a semenáčky klenu jsou pro savce jedovaté. Obsahují Hypoglycin A, způsobující atypickou myopatii (poškození a rozpad svalů). Největší nebezpečí hrozí býložravcům, pasoucím se v blízkosti klenů (javor mléč, ani javor babyka tuto látku neobsahuje). Ohrožen je hovězí dobytek, spárkatá zvěř, koně. Mortalita při otravě je vysoká. Zvíře ulehne a povětšinou uhyne na selhání srdce a dýchacích svalů.
Na mapě