Stratovulkán Velký Roudný

Velký Roudný (780 m) je jedním z mála vulkánů s výjimečně tvarově dochovaným sopečným kuželem v České republice.

Ze všech Bruntálských sopek je Velký Roudný nejstarší, aktivní činnost zde probíhala někdy před 3,33 miliony let. Stejně, jako ostatní místní sopky je Velký Roudný stratovulkánem se střídavou výbušnou i výlevnou činností.

Při efuzivních (výlevných) cyklech vytékala z vulkanického kráteru čedičová láva, která byla postupně soustředěná do čtyř proudů: Černého lesa, Roudenského a Heroldova mlýna i Chřibského lesa.

Menší lávové proudy Roudenského a Heroldova mlýna dosahují délky 700 a 1300 m, při tloušťce (mocnosti) 15-30 metrů.

Proud Černého lesa je dlouhý 3 km a široký 1,5 km. Je nejen nejstarším lávovým proudem, ale patrně i prvotním místem vzniku zdejší vulkanické činnosti.

Nejvýraznějším je proud Chřibského lesa. Je orientován východním směrem a s délkou 5,5 kilometrů se přibližuje až k obci Moravská Harta. Dosahuje maximální šířky 900 m a mocnosti přes 50 metrů. Samotný proud je složen ze dvou časově odlišných výlevů.

Během explozí vyvrhoval Velký Roudný pyroklastické materiály nejen do bezprostředního okolí, ale i do vod jezera. Pyroklastika postupem času ve vodním a bahnitém prostředí sedimentovala na tufit.

Vulkanické produkty Velkého Roudného se staly objektem těžby, jednak tufů, v drobných lomech na úbočí samotné sopky, tak tufitů u Razové a Karlovce. Čedič lávového proudu je v současnosti dobýván ve stěnovém lomu u Bílčic.

Příchozího turistu přivítá na vrcholu několik zajímavostí. První z nich je pověstmi opředený Čertův kámen, kus stolového sopečného kamene, napůl rozlomeného. Pověst vypravuje o souboji Boha s ďáblem, kterak se o kámen přetahovali. Čert zanechal na kameni nápadné rýhy od svých drápů, kdežto Bůh do kamene otiskl svou šlépěj. Obojí je dodnes velmi dobře patrné.

Poutní kaplička svatých Petra a Pavla byla postavená v r. 1933. Rozpadlé ruiny dlouho neudržované budovy byly v polovině devadesátých let opraveny. Ke kapli navazuje křížová cesta. Ta přichází ke kapličce prudkým stoupáním od silnice Roudno-Bílčice, na severní straně sopky. Jednotlivým zastavením křížové stezky předchází památník padlým na válčištích první světové války.

Vrcholové partie sopky jsou zarostlé stromy a donedávna zde nebyl prakticky žádný výhled. Poblíž rozcestníku turistického značení se nachází schránka s vrcholovou knihou, ohniště a drobný přístřešek.

V roce 2007 tu byla postavená rozhledna. 20 metrů vysoká dřevěná vyhlídková věž je celoročně přístupná a z vyhlídkové plošiny ve výšce 17 m nabízí zajímavé pohledy i mimo tradiční letní turistickou sezónu.

Nedaleko rozhledny se v křoví nenápadně skrývají zbytky malé výletní restaurace. Ta zde stála od třicátých let 20. stol. Dnes se zachovaly pouze kamenné zbytky spodního patra.

Při celkovém pohledu na Velký Roudný zaujmou pozorovatele typické vegetační pásy na úbočí kopce. Jedná se o kamenice. Kamenné meze, skrývky lapilli, sopečných pum a čedičových kamenů, zemědělci uklízených z pastvin, které postupem času prorostly nejrůznějším křovím a stromy.