Rozsáhlý hrad byl založen někdy v polovině 13. století Vítkem z Kravař za účelem ochrany jižní strany Opavského knížectví.
Za služby v Uherských válkách získává hrad od krále Jiřího z Poděbrad nepříliš významný vladycký rod Bírků z Násilé.
Při novém rozhoření uherských sporů, tentokrát s králem Vladislavem Jagellonským v roce 1474, byl Vikštejn dobyt vojsky Matyáše Korvína a pobořen.
Po skončení uherských válek byl hrad Hynčíkem Bírkou opraven.
Roku 1525 jej koupil Jan Planknar z Kynšperka. Ten se stal v r. 1537 nejvyšším zemským soudcem. Hrad nechal významně přestavět.
Po jeho smrti ve stavebních pracích pokračoval i jeho syn. Vikštejn byl přestavěn do podoby pohodlného panského sídla a ve své době byl považován, jako nedobytný.
Během třicetileté války se nepočetná posádka hradu vzdala Dánům. V polovině roku 1627 přitáhla k hradu císařská vojska.
Rovněž i dánská posádka se jim bez boje vzdala. Není divu, neboť hrad obývala jen nevelká skupina 20, až 30 mužů.
V této době Vikštejn zažil i mnohé další střety mezi císařskými a Švédy, kteří měli posádku ve Fulneku. Navíc, v okolí řádili i loupežníci.
V roce 1648 z obav, aby snad hrad nepadl do rukou nepřítele, byl z rozkazu Slezského zemského velitele vyhozen do povětří.