Vikštejn, zřícenina mohutného hradu

Rozsáhlý hrad byl založen někdy v polovině 13. století Vítkem z Kravař za účelem ochrany jižní strany Opavského knížectví.

Za služby v Uherských válkách získává hrad od krále Jiřího z Poděbrad nepříliš významný vladycký rod Bírků z Násilé. Při novém rozhoření uherských sporů, tentokrát s králem Vladislavem Jagellonským v roce 1474, byl Vikštejn dobyt vojsky Matyáše Korvína a pobořen. Po skončení uherských válek byl hrad Hynčíkem Bírkou opraven.

Roku 1525 jej koupil Jan Planknar z Kynšperka. Ten se stal v r. 1537 nejvyšším zemským soudcem. Hrad nechal významně přestavět. Po jeho smrti ve stavebních pracích pokračoval i jeho syn. Vikštejn byl přestavěn do podoby pohodlného panského sídla a ve své době byl považován, jako nedobytný. Během třicetileté války se nepočetná posádka hradu vzdala Dánům. V polovině roku 1627 přitáhla k hradu císařská vojska. Rovněž i dánská posádka se jim bez boje vzdala. Není divu, neboť hrad obývala jen nevelká skupina 20, až 30 mužů.

V této době Vikštejn zažil i mnohé další střety mezi císařskými a Švédy, kteří měli posádku ve Fulneku. Navíc, v okolí řádili i loupežníci. V roce 1648 z obav, aby snad hrad nepadl do rukou nepřítele, byl z rozkazu Slezského zemského velitele vyhozen do povětří.

Po roce 1657 byl hrad znovu opraven Vilémem Alexandrem Oderským z Lidéřova. Tenzde bydlel, až do své smrti. Pak již hrad sloužil jen jako hospodářství. S dostavbou blízkého zámku v Dubové (Horní Vikštejn, Ober Wigstein) v roce 1776 je hrad panstvem trvale opuštěn.

Ke konci 18. století, přebýval ve zdejších sklepeních poustevník Martin. Od té doby byl hrad již zcela pustý.

Posledním panským vlastníkem Vikštejna byl Camillo Razumovský, rakouský politik a významný mecenáš zdejšího kraje. Hrad, vlastnil, následně pak i jeho rodina, až do roku 1945, kdy jim byl majetek konfiskován,

Při archeologickém průzkumu se zde našly mince, ostruhy, zbraně, zámky, ale ve sklepení také lidské kosti a v tajném výklenku i kostra zazděné ženy.

Vikštejn je velmi zachovalá mohutná zřícenina o třech nádvořích, doplňují ji valy, zdi s bývalými okny, jsou zde sklepy i vyhlídková věž. Památkou na švédské války je do zdi vsazená dělová koule.