Vildštejn, zřícenina hradu

Hrad byl založen v době panování Přemysla Otakara II. a sloužil pravděpodobně jako opěrný kolonizační bod. Stavba je připisována olomouckému biskupovi Brunovi ze Schauenburku (1205-1281), který byl významným rádcem a diplomatem českých králů. Je považován za průkopníka kolonizace středověké Moravy.

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1316, kdy jej vlastnili Dětřich a Jindřich z Fulštejna, stejně jako celé budišovské panství. Od roku 1323 hrad opět přešel do vlastnictví olomoucké kapituly.

Vildštejn sloužil jako správní středisko, ale jeho existence neměla dlouhého trvání. Existuje několik možných příběhů o jeho zániku. První verze hovoří o markraběcích válkách mezi Joštem a Prokopem, kdy byl Budišov v roce 1399 příznivci markraběte Prokopa vypálen. Stejný osud mohl postihnout i nedaleký hrad Vildštejn.

Druhou možností je, že Vildštejn byl v době uherských válek proti Jiřímu z Poděbrad zničen vojsky Matyáše Korvína. O jeho obnovu nebyl učiněn žádný pokus a od 15. století o něm nejsou žádné zmínky.

Vildštejn byl ve své době pravděpodobně velmi mohutnou stavbou. Podle informační tabule na místě byl ve 14. století asi třikrát větší než známý hrad Sovinec.

Skládal se z předhradí a samotného hradu s mohutnou válcovitou věží, bergfritem. Obě části byly odděleny hlubokým příkopem. Dnešní stav pouze připomíná nepatrné zbytky zdí a mohutné valy.

Pod Vildštejnem nad potokem Lobníkem se nachází skalisko, pojmenované jako Komenského kazatelna. Podle pověsti zde kázal J. A. Komenský, při svém odchodu z Moravy.